Maledivské souostroví obepíná ze severní strany tzv. Lakshadweep, který se dříve nazýval Laccadive. Toto souostroví dříve patřilo k Maledivám, avšak nyní je součástí Indie. Z jižní strany jsou Maledivy „chráněny“ ostrovy Chagos. Na jihu se také utvářejí rozlehlé podmořské hřebeny, na kterých rostou korály a často vystupují až nad hladinu oceánu.

Velmi známým pojmem spojeným s Maledivy je tzv. Maledivský atol. Atol jsou tak přímo typické pro toto souostroví. Každý z těchto atolů je ohraničen lagunou s korálovými útesy. Tyto útesy jsou často od sebe odděleny hlubokými přírodními průlivy. Dále se zde nacházejí korálové struktury známe jako „faru“, které se skládají z řad vápencových kruhových korálů.

Většina maledivských ostrovů je velmi malá a proto není problém celý ostrov přejít za deset minut chůze. Jen malá část z ostrovů je delší jak 2 kilometry. Nejdelší z ostrovů nese název Hithadhoo. Ten se nachází v jižní části atolu Addu a měří 8 km. Neobvyklý povrch ostrova je tvořen cca. 15 cm vrstvou tmavého humusu, který je tvořen směsí písku a organického humusu. Pod touto vrstvou se nachází vrstva pískovce o mocnosti 40-50 cm. Další vrstva už je opět tvořena pískem a právě z této vrstvy se dostává pitná voda. Na některých ostrovech můžete narazit i na sladkovodní jezera, ty jsou však podmíněna vysokou hladinou spodní vody. Většina z korálových ostrovů má nadmořskou výšku jen pár metrů (jen zřídka se vyskytuje nadmořská výška 6 m.n.m.).
Velkým problémem dneška pro Maledivy je globální oteplování. Vzhledem k neustálé erozi, ke které dochází na všech ostrovech souostroví (především pak těch, které leží blízko návětrné straně) je zvedající se hladiny oceánů přímo smrtící hrozbou. O tom, jak maledivská vláda tento problém řeší nebo se chystá řešit si řekneme v některém z příštích příspěvků.